Následující text je recenze Ivana Pešky pro Premiere.
Původní text naleznete na: http://www.premiere.cz/film/52048/vsechno_nejlepsi.html

Recenze v kostce:
Náporu jednorozměrných figurek a nedomrlých karikatur osaměle čelí Viktor Preiss jako pasažér, který sdílí společný prostor s mladým taxikářem obývajícím svět křečovitého humoru-nehumoru. Komedie sice dopadla lépe než režisérův debut Pánská jízda, ale to stejně nestačí.

Režie: Martin Kotík
Hrají: Jan Dolanský, Viktor Preiss, Pavel Zedníček, Jana Hlaváčová
Scénář: Petr Nepovím, Martin Kotík
Kamera: Miroslav Cvorsjuk
Hudba: Tomáš Polák
Distribuce: Bontonfilm, 93 min., přístupný, 26 kopií

Všechno nejlepší!

Přiznám se, že jsem se před dvěma lety u Pánské jízdy na několika místech regulérně bál: „Ne, tohle se přece nemůže dít…“ U druhého filmu Martina Kotíka jsem v podobném směru nijak zvláštní ohrožení necítil, i proto si troufám tvrdit, že je to snímek lepší než jeho prvotina. Špatná zpráva je, že to pořád nestačí.

Kotík a spoluscenárista Petr Nepovím tentokrát alespoň sáhli po o poznání funkčnějším, i když nikterak originálním konceptu ‚dva muži spolu stráví den v taxíku, aby na jeho konci vystoupili proměněni‘. Prvním protagonistou je taxikářský floutek Jarda v podání Jana Dolanského, druhým pak jeho pasažér: důchodce Požár s tváří Viktora Preisse. Potíž je, že jakkoli oba sdílejí prostor Jardova taxíku, každý současně obývá úplně odlišný filmový svět. Jarda - a s ním i prakticky všechny ostatní postavy - je z říše křečovitého humoru-nehumoru, kam scenáristy zavedla už na realitu a uvěřitelnost podobně rezignující Pánská jízda. Manželka tu trestá Jardu za nevěru tak, že naoko vleze do postele s jeho milenkou a kamarádem, aby mu v závěru jen tak odpustila, ‚šéfova tetička‘ (Jana Hlaváčová) s válečkem v ruce číhá za záclonou na zahradního trpaslíka…

Náporu jednorozměrných figurek a nedomrlých karikatur pak osamoceně čelí Viktor Preiss, jenž dokázal (nejspíš scénáři navzdory) udělat ze svého věčného ‚stěžovatele‘ Požára skutečnou postavu, která vás zajímá a leckterou svou reakcí i překvapí. Pod nohy se mu nicméně i tak neustále plete fakt, že vztah obou hrdinů se v průběhu dne ani tak neposouvá a nevyvíjí, jako spíše chaoticky skáče tam a zase zpět.

Občasné záblesky slušné televizní inscenace zastíní typicky česky toporný product placement, příjemná hudba Tomáše Poláka ze skupiny MIG 21 by si pak jistě zasloužila lepší film.

ORTEL: Bod za Preisse, tohle ‚tágo‘ ale jinak radši nebrat.

Ivan Peška

Zpět na seznam všech recenzí.

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?