Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Jaroslava Sedláčka pro Cinemu.
Původní text naleznete na: http://www.cinemamagazine.cz/recenze/254/raftaci

Panic Jirka Mádl a expert Vojta Kotek ve Snowboardácích 2

Rafťáci

Dokonáno jest. Třetí a nejvíce očekávaná teenagerovská komedie tohoto roku je mezi námi. Tvůrci divácky kromobyčejně úspěšných Snowboarďáků nás chtějí přesvědčit o tom, jak by byl ten svět veselý a krásný, plný výbuchů, pádů a havárií, kdyby nebylo na světě jiných starostí než kdy a do jakého pouzdra zasunout. To bylo tak.

Filip (Jiří Mádl) je panic. Ne že by snad byl ošklivý a dívky o něho nejevily zájem, to ne, ale v poslední chvíli se to všechno vždycky nějak pokazí. Jako tentokrát. Zatímco jeho věrný kamarád Dany (Vojtěch Kotek) pod okny krmil pytlem psích granulí jednu nevyzpytatelnou bestii, on se uvnitř v náručí pohledné dívky už už chystal přestoupit od dorostenců k mužům, když tu se převrhla láhev slivovice, spadla svíčka a vzplál oheň. Hoří ubrus, hoří záclony, hoří stůl... Rodiče vzhůru, polonahý mládenec ve dveřích a: „Dobrý den, já jsem Filip Kaštan, neměli byste trochu vody?“

Danyho rodiče (Veronika Freimanová, Milan Šteindler) prožívají těžkou partnerskou krizi. Odborník s dlouholetou praxí (Boris Hybner) jim s bezelstnou upřímností říká, ať si zvykají, že už to bude jenom horší. Jedině snad, jedině kdyby se vrátili do míst svého mládí, do dob hluboké zamilovanosti. Babička (Jiřina Jirásková) se ovšem po další drastické zkušenosti s Danyho mladším bratrem, hyperaktivním Honzíkem (Matyáš Valenta) odmítá nechat dobrovolně zmrzačit, takže na vodu nakonec musejí jet všichni, pěkně celá rodina. Záhy za nimi dorazí i Filip, byť se jeho chlapsky rázná matka (Pavla Tomicová) domnívá, že dře na strýcově moravském statku. O pár katastrof později se na řece objevuje vodácký kurz plný nádherných mladých dívek, kterému rukou přísnou a zásadovou, hodnou starého trampíka velí instruktor Bořek (Oldřich Navrátil), muž stále hluboce zamilovaný do Danyho matky...

Pokud jste se právě uvelebili v křesle (na sedačce, záchodové míse či jinde, kde čtete Cinemu) s představou vtipně rozehrané, svižné a patřičně prokreslené teenagerovské komedie, pak doporučuji netěšit se zase až tak moc. Největší průšvih Rafťáků je v tom, že tvůrci mají ze všeho nejraději své sponzory, pak své diváky a až v poslední řadě své hrdiny. Pro pár fórů navíc se nebojí z postav svého vyprávění učinit absolutní voly, pro které je i rozměr karikatury příliš velký. Co si myslet o arogantním zmetkovi Bořkovi, blátivě nečitelném Danyho otci či uřvané hydře, kterou Filip zcela nepochopitelně stále nazývá maminkou? Jak jim můžeme fandit, jak jim můžeme rozumět a jak se jim můžeme smát, když na nich není nic lidského. Jsou to jen mašinky na legraci, jejichž úkolem je dělat ksichtíky, padat a křičet. Rafťáci vůbec připomínají sled více či méně vydařených skečů a hudebních klipů, které se logikou moc netrápí (Danyho rodiče vyslechnou, kam se mají jít děvčata z kurzu skrývat, aby je Bořek neviděl, a sami tam jdou souložit!!!). Rytmus scénka – hudební klip – scénka – reklamní klip – scénka je natolik důsledný, že občas připomíná svátečnější vydání Kameňáku či Zlaté mříže na téma „vtipy o vodě a na vodě“. Z filmu doslova čiší strach z neúspěchu. Vtip musí střídat vtip, ať to stojí, co to stojí. A kdyby nám snad chtělo připadat málo vtipné, že řidič autobusu vyhodí pasažéra do příkopu, tak do toho příkopu zcela nesmyslně umístíme kopku hnoje. To je teprve legrace!

A přitom příběh filmu svůj nepochybný potenciál má. Odhlédnu-li od něžně smutného motivu panice, jemuž „se smůla lepí na pinďoura“, pro který by měl najít špetku pochopení každý druhý muž a jenž by měl dojímat každou ženu, pak přinejmenším na jeden celovečerní film by vydal i motiv zkázonosného mladšího bratra. Tvůrci ale pochybují sami o sobě, domnívají se, že by filmu uškodilo na chvíli ho zklidnit a dát mu intimnější rozměr (jak svěže a zajímavě působí mezi bezpočtem demolicí a destrukcí šeptání Filipa s Klárou pod stolem!), takže nenechají jednu řachandu pořádně dohrát a doznít a už na nás mrkají, že chystají další. Padá se do vody, pluje se peřejemi, závodí se, hoří (dokonce několikrát), bourá se (také několikrát a opravdu efektně!), zkrátka pořád se něco děje, ale nic z ničeho nevyplývá, nic k ničemu nesměřuje, všechno se děje prostě jen proto, že to tvůrcům připadá cool. Jako by se sešla parta dobrých přátel, řekli si nejlepší historky na dané téma a ty pak pospojovali do celovečerního filmu. Škoda o to víc, že některé scénky jsou opravdu povedené a vtipné.

Panic je na nic, Experti a Rafťáci se překrývají nejen žánrově, ale i formálně (animované sekvence, půlený a jinak porcovaný obraz) a tematicky, jako by nešlo vymyslet nic jiného než vtip s ošklivými, sklerotickými, nahými či jinak postiženými důchodkyněmi. Mrkali-li na nás Snowboarďáci jedním očkem, že chtějí být moderními Sněženkami a machry, očekával jsem, že Rafťáci se této zatím nedostižné metě českého teenagerovského filmu pokusí ještě víc přiblížit. Očekávání, která jsem vkládal do silnější konfrontace světa dospívajících dětí a jejich rodičů, se ale ukázala marná, neboť dospělí jsou tu prezentováni dlouho velmi rozpačitě a nakonec jako zastydlí puberťáci.

V řadě dalších věcí ale mají Rafťáci nad svými přímými konkurenty navrch. Předně Karel Janák je ve srovnání s Macharáčkem a Comou opravdu filmař, který má nakoukáno a dokáže si pohrát i s velmi jemnými detaily (viz příjemně parodicky laděná zpomalená sekvence sblížení Danyho rodičů), což ostatně platí i o práci kameramana Martina Šáchy (nominace na Českého lva za Sametové vrahy) či střihače Adama Dvořáka (nominace na Českého lva za Snowboarďáky). V neposlední řadě pak Rafťáci vítězí nad Panicem a Experty v tom u teenagerovské komedie takřka nejdůležitějším, totiž sexu. Zatímco Panic a Experti neukázali v tomto ohledu prakticky vůbec nic, u Rafťáků se můžete těšit na detaily hned několika krásných dívčích ňader, resp. na obnažené pozadí Kotka s Mádlem.

O diváckém úspěchu Rafťáků netřeba pochybovat. V kinech bude plno a černý trh si zase o něco zvýší zisky. Třetí teenagerovskou komedii s duem Kotek-Mádl bych ale přesto nedoporučoval, zdá se, že Karel Janák (pokud k sobě skutečně nenajde dobrého scenáristu) nám nemůže na dané téma už nic nového ukázat. Jedině nahatého Kotka s Mádlem zepředu.

Jaroslav Sedláček

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:43:20

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace