Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Tomáše Baldýnského pro Reflex.
Původní text naleznete na: http://www.reflex.cz/Clanek16708.html

Pánská jízda

Režisér filmu Pánská jízda Martin Kotík vlastně na FAMU vystudoval filmovou produkci, nikoli režii. A na jeho filmu je to vidět: počtem sponzorských log v závěrečných titulcích myslím překonává vše, nač jsme byli zvyklí. Ale fakt, že si dokázal svůj malý film takto vydupat ze země, není jediný důkaz jeho producentských kvalit. Pánská jízda je film natočený s jasnou obchodní vizí: nedostatek původních českých komedií tvoří evidentní díru na trhu, přitom jde o žánr úsporný, který se obejde bez drahých exteriérů, kostýmů či triků, prakticky celý děj se může odehrávat v jednom bytě. A pokud přilákáte diváky na herecká jména pečlivě vybraná tak, aby přitáhla co nejširší spektrum diváků (Martin Dejdar, Ondřej Vetchý, Josef Abrhám, Vladimír Škultéty) a zvolíte nějaké obecně platné téma, jemuž se rádi zasmějí všichni bez rozdílu, máte vyhráno. Až potud je možné Pánskou jízdu označit za film, jaký tady chyběl. Pak však producent Martin Kotík udělal smrtící chybu při volbě režiséra (Martin Kotík) a scenáristů (Martin Kotík, Petr Nepovím, Tomáš Končinský), protože žádný producent by neměl situační komedii svěřit začátečníkům. Situační komedie totiž především vyžaduje kombinaci inscenační dovednosti a smyslu pro načasování gagu - vlastnosti, k nimž člověk dochází hlavně cvikem - a protože hranice mezi bláznivým gagem a příšernou trapností může být někdy tenká jako břitva ... Na Pánské jízdě je vidět, že její tvůrci skutečně mají situační komedie rádi a zřejmě jich celou řadu viděli. Je totiž složena z tradičních elementů, jaké známe už od krále vaudevillu Euge`na Labiche. Rodina v extrémní situaci (Dejdar a Škultéty coby otec a syn, kteří se musejí vyrovnat se smrtí matky), nenadálá návštěva (typicky bláznivý strýc v podání Ondřeje Vetchého) a následný řetěz šílených událostí, během nichž jsou ničeny jak předměty, tak dobrá pověst všech přítomných. A je skutečně zajímavé sledovat, že když správné části složíte do chybného tvaru, navíc bez citu pro úderný a nekřečovitý dialog, osvědčená formule přestane fungovat. Obvykle neúprosná komediální logika se změní ve chtěnost a nepřesvědčivost, bez citu pro načasování se z potenciálního gagu stane jen podivná křeč. A ačkoliv musím připustit, že filmové komediální režii se dnes u nás bohužel vyučit nemůžete, jistě by se našla celá řada divadelních režisérů, kteří by ve filmu dokázali zúročit zkušenosti ze všech těch zájezdových inscenací starých frašek, jež neustále plní domy kultury v celém Česku. A to už bych nechtěl producentu Kotíkovi mávat před očima Menzelovu vinohradskou inscenací Labicheova Brouka v hlavě, protože to je vážně první liga. Pánská jízda je, bohužel, hlavně kvůli režii, liga třetí. Škoda herců, pro něž mohla být tím co Penzión pro svobodné pány pro Janžurovou či Svatba jako řemen pro Pucholta. Zdá se, že si Martin Dejdar na svou velkou filmovou komickou roli bude muset ještě počkat.

Tomáše Baldýnský

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:43:17

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace