Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Václava Rybáře pro FilmPub.
Původní text naleznete na: http://filmpub.atlas.cz/kino/10459-panska-jizda.aspx

Pánská jízda

Dovedou se dva "maminčini mazánkové" postarat sami o domácnost? Vypořádají se s nástrahami odděleného praní prádla, tříděného odpadu, pečení v troubě a přebalování dětí? Na všechno tohle v Pánské jízdě dojde a mělo by to být děsně vtipné. Místo toho je to jen vtipně děsné...

Viktor a Petr se po smrti manželky/matky ocitají v nezáviděníhodné situaci. Zatímco Viktor je v práci dokonalý profík a zvládne i nejobtížnější úkoly a Petr nosí ze školy dobré známky, rodinný krb oba nechávali napospas něžnějšímu pohlaví. Už úvodní titulková sekvence naznačí, že jim z rodiny odlétl anděl strážný, někdo, kdo umí nařídit budík, uvázat kravatu, připravit svačinu nebo umýt nádobí. Pozdní příjezd na pohřeb je to nejmenší, co naše hrdiny čeká a pranic nepomohou rady ovdovělého souseda o tom, že život bez manželky není legrace. "Správný chlapi si poraděj sami" hlásá slogan filmu a tak se Viktor a Petr po několika pokusech o večeři (které končí buď u sucharů nebo chleba s máslem) rozhodnou do domácích prací proniknout skutečně naplno. V těžkém úkolu jim přichází na pomoc strýc Artur, který je sice ještě nešikovnější než oni dva dohromady, ale je s ním docela sranda...

Pokud vám to nedošlo z úvodního odstavce nebo z plákátů, Pánská jízda je situační komedie jako vyšitá. Debutující režisér, scenárista a producent Martin Kotík vám to natluče svérázným způsobem do hlav hned v první scéně, která je destilátem všemožných gagů na téma "mužská neschopnost", s přibývajícími minutami ale začne být jasné, že tomuhle žánru přeci jen víc sluší televizní obrazovka.

Pánská jízda má při zpětném pohledu neuvěřitelně mnoho styčných ploch s Kameňákem - kýčovitý plakát, krutě jednoduché a otravné hudební motivy, televizní look (ať už jde o papundeklové kulisy nebo práci s kamerou, vrcholem filmařiny jsou tu švenky kamery přes střechy nebo stromy, použité v přestávkách mezi jednotlivými "situacemi") a špatné herecké výkony. Ale abych všechno neprozradil naráz - základním problémem filmu je scénář, který není ani vtipný, ani uvěřitelný. Jsem ochoten přehlédnout, že dobře zajištěný inženýr s Audinou a plovoucími parketami je schopen týden konzumovat chleba s máslem a nezajde raději do restaurace, i to že strýc Artur opravuje ledničku vrtačkou, aby z ní následně mohly šlehat plameny (o symptomech porouchané mikrovlnky se raději nezmiňuji), ostatně všechny tyhle díry v základní logice, se v podobných komediích vždy řeší nějakou stylizací (tu však Kotík zapomněl někde po cestě). Humor filmu, sestávající z vizuálních i verbálních gagů, by se dal rozdělit na tři části. Jsou tu z principu mizerné vtipy, okoukané vtipy a nakonec zahozené vtipy.

Abych to trochu rozvedl - už když se poprvé ze sousedních dveří vyhrne pan Lupínek v podání Josefa Abrháma a prohlásí své "Takhle děti, takhle vypadá idiot", není to vtipné - ani obsahově, ani formálně (Abrhám se při tom tváří jako kdyby odehrával part z Nemocnice na kraji města, což je ale možná lepší než kdyby se blbě ksichtil, jak se o to pokouší zbytek herců), když sledujete třetí parafrázi ve stylu "Takhle děti, takhle vypadá..." máte chuť udusit scenáristu polštářem. A to mluvím o těch lepších vtipech, které se obrousí už při druhém použití, ještě pořád zbývají ty špatné (drtivá většina těch, které jsou postaveny na replikách) - jejich problém je, že se do sytosti vysmějete při vážné předehře k vtipu a ve chvíli, kdy dojde na ten zlatý hřeb, už se vám nedostává dechu. Zvlášť patrné je to ve chvíli, kdy hlavní dvojice opustí dům a vydá se do práce/školy. Na Viktora čeká Světlana Nálepková jako svůdná kolegyně z práce a tahle konstelace už skutečně míří do Kameňákových nížin. Petrovy eskapády ve škole jsou o trochu zajímavější, ale opět je dusí nemožné dialogy.

Ty jsou také důvodem naprosté herecké bezradnosti - Vladimír Škultéty to částečně vynahrazuje svým odhodláním, Ondra Vetchý jako strýc Artur je pak jediným světlým bodem a částečnou záchranou snímku, jeho příjezd do rodiny působí jako živá voda (do chvíle než zdemoluje celý byt, zřejmě hlavně proto, že "je ženatej, takže není blbej, má zkušenosti"), ale sázka na Martina Dejdara se krutě nevyplatila. Tak moc se snaží být tím roztržitým taťkou, který sice všechno zkoní, ale stihne včas laškovně mrknout do kamery, až to trhá oční nervy. To co Dejdar občas v záběrech předvádí je na hranici snesitelnosti a krom jeho umělého břišního mozolu a kostěných brýlí s tím má zjevně co do činění fakt, že vyfasoval ty nejstupidnější scény - musí se bavit sám se sebou před zrcadlem, musí se bavit sám se sebou před fotkou své mrtvé manželky, musí bloudit půl dne v supermarketu, aby našel regál s chlebem. Za takové mučení se neodvděčí kvalitním výkonem ani oscarový herec.

Nějak jsem stihnul přeskočit ty zahozené fóry. Je nepopiratelnou skutečností, že si Kotík řadu věcí vypůjčil odjinud, ostatně debuntantům většinou nic jiného nezbude. Ovšem způsob jakým likviduje "tutovky" je nevídaný, např. vykrádačka scény z Lucie, postrach ulice (nebo Zase ta Lucie), kdy hlavní hrdinka totálně zlikviduje byt a její otec (Jaromír Hanzlík) se u bytových dveří setkává s instalatéry, elektřikáři, sklenáři a dalšími "opraváři", vyznívá v Pánské jízdě naprosto do prázdna, stejně jako pointy obou vedlejších linií (Viktor "vytře" s kolegyní z práce, Petr se zamiluje do spolužačky) - v prvním případě jde o mentorování nad správnými přísady do omazánky, v tom druhém o "exotickou" kung-fu exhibici, která zmate i ty nejotrlejší (především svým průběhem).

Jak ukončit tuhle smutnou recenzi? Chtěl bych opravdu najít nějaký ten klad, něco, co by v tom moři výčitek alespoň trochu zvrátilo totální prohru. Jenže když si vzpomenu na malou čestnou roličku Jitky Kocurové, znovu se mi vrací na mysl Kameňák a onen skvostný nápad "pojďte, vezmeme kameru a půjdeme natočit něco fakt vtipnýho". Jenom chtít občas nestačí a i když jsem viděl pár horších českých filmů, s hodnocením nehnu už ani o píď. Pánská jízda se bude dobře vyjímat na TV Nova a vůbec bych se nedivil, kdyby na její motivy vzniknul seriál, ale v českých kinech jsme si letos hororů užili dost.

Na závěr přeci jenom trochu optimismu, chtěl bych vzkázat některým zúčastněným hercům (ne tobě ne, Martine), že za to, co předvedli před kamerami je viním jenom z části. Hlavním (dokonce trojnásobným) hříšníkem je tentokrát Martin Kotík. Letošní zápas o Plyšového lva bude asi těsný, i když Troška je přeci jenom vyšší váhová kategorie.

Takhle děti, takhle vypadá peklo. Půl hvězdičky, pokud jdete do kina střízliví.

Václav Rybář

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:43:16

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace