Následující text je recenze Tomáše Kopečného pro Tiscali.
Původní text naleznete na: http://kino.tiscali.cz/filmy/f_review.asp?film_id=12064

Panic je nanic

Jak si skvěle užít prázdniny.

Snad každý muž si jednou za život říkal, že největší katastrofou je zemřít jako panic. Všichni jsme se aspoň jednou setkali s názorem, že panic je nanic. A tak motto nového filmu debutujícího režiséra Ivo Macharáčka "...aneb návod, jak dosyta užít..." sliboval i pro mě, o generaci staršího hlavních hrdinů, jistou dávku očekávání.

Ještě než mi měl být naservírován zaručený návod jak si užít, mi došlo, že vidím další z řady nepovedených pokusů o Prci, prci, prcičky počesku. Čeští režiséři počínaje Karlem Janákem (Snowboarďáci) zřejmě pojali pocit, že -náctiletí se nudí, že je třeba je přitáhnout do kin na film blízký jejich věku a naturelu. A tak nás po Snowboarďácích, Panicích čekají Experti a Rafťáci.

Panic je nanic se odehrává v létě. Spolužáci Honza (David Vobořil), Jirka (Michal Hruška) a Vašek (Tomáš Žatečka) jsou přesvědčeni, že prázdniny budou trávit společně, především mimo Prahu. Jak to tak bývá proti jsou většinou rodiče, nebo prarodiče. V tomto případě prarodiče Vaška Beznosky. Jejich milovaný vnuk od nich dostal darem k narozeninám čtrnáctidenní zájezd na Balatón. Dnešní teenageři při vyslovení Balatón protáhnou obličej, neboť to v nich vyvolává něco archaického, prostě z minulého století. Někteří možná ani nevědí co to Balatón je a kde ho hledat. S nelibostí dar přijímá i Vašek. Na zájezd sice odjíždí, ale do cíle nedojede. Kousek za Prahou z autobusu utíká, protože představa prázdnin ve společnosti vrstevníků babičky a dědy je rovna hororu.

Cílem chlapců je nezemřít jako panic a tyto prázdniny to hodlají stoprocentně změnit. Nebyla by to letní komedie, aby se cíl nezdařil, i když se k tomu dopracovávají velmi krkolomně. Objektem jejich sexuální touhy se stane místní kráska Lenka v podání exsuperstar Šárky Vaňkové.

Producenti svůj film uvádějí jako hřejivou komedii plnou lechtivého humoru, překvapivých situací a vtipných hlášek. Hřejivý je film snad v tom, že se odehrává v létě. Ne, nezbláznil jsem se, opravdu se na ryze letní komedii můžete jít podívat už uprostřed zimy. O tom, že je film plný lechtivého humoru se dá pochybovat. Asi si každý pod pojmem lechtivý humor představíme něco jiného. Určitě nelze považovat za lechtivý humor, když děvčata touží po velikém ..... (no vždyť víte po čem), když to měří nic neříkajícím trikem s ohnutým ukazováčkem přes dlaň. Možná naivní a pubertální humor, kterému se nezasměje snad ani ten puberťák, to mi k filmu Panic je nanic sedí víc. Vtipné hlášky už mi ve filmu chybí zcela. I když vlastně... To bych autorům křivdil. Snad nejvtipnější hlášku pronese místní hostinský, když zjišťuje mladíků věk tím, že se jich ptá, koho volili. Odpověď byla nasnadě: pravici. Tužka s logem ODS byla výmluvná.

Reklama je vůbec podstatnou stránkou filmu, i když podezírat režiséra Macharáčka z volební agitky ve prospěch „modrých ptáků“ by bylo nefér. Jinak se s reklamou ve všech podobách setkáte snad v každém záběru filmu. Trošku to připomíná ty hodně nepovedené filmy z první poloviny devadesátých let. Producenti Panic je nanic tvrdí, že reklama se na rozpočtu filmu podílela jednou třetinou. Já bych to viděl spíše na dvě třetiny, ale věřme producentů.

Snad nejslabší stránkou filmu jsou herecké výkony a jejich dramaturgie. Rodiče Vaška Beznosky hrají Vladimír Javorský a Zdena Žádníková-Volencová. Herečka známá jako Ivana z televizního seriálu Rodinná pouta působí coby matka šestnáctiletého kluka jako „pěst na oko“. Chápu, že je film třeba obsadit populárními tvářemi, ale musí se to dělat s rozmyslem. Může mít třicetiletá herečka šestnáctiletého syna?

Kdo nemáte rádi Šárku Vaňkovou, tak jděte raději na jiný film. Ex-SuperStar se sice předvedla a během jednoho večera stačila všem třem mladíkům splnit jejich prázdninový cíl, ale to je vše, co k výkonu slečny Vaňkové lze říct. Jestli měla být sázkou na jistotu, tak si dovolím tvrdit, že to nevyšlo.

Film přeci jen jedno pozitivum má. Je jím hudba z dílny Františka Soukupa doplněná o skladby skupiny UDG.

Tomáš Kopečný

Zpět na seznam všech recenzí.

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?