|
Následující text je glosy Mirky Spáčilové pro MF Dnes.
Původní text naleznete na:
http://show.idnes.cz/show_aktual.asp?r=show_aktual&c=A011029_095131_filmvideo_kne
Na podvečerním představení české novinky Jak ukrást Dagmaru nás bylo šest. Starší pán se smál pořád a všemu. Dva samotáři mlčeli a v koutě seděl mladý pár... Vyspěli jsme. Po předchozí trilogii režiséra Jaroslava Soukupa Byl jednou jeden polda už neuráží, že v "Dagmaře" opakuje stejný princip, jen poldu nahradil stejně natvrdlý agent. Už nás nepřekvapí idioti a volové v dialogu. Už neznechutí uslintané karikatury homosexuála, premiéra ani Jamesů Bondů na ruský či arabský způsob.
Dokonce v hrobovém tichu kina zapadne fakt, že žánr ztřeštěné komedie se courá po pokojích, že nemá dost slušných herců a že jediná "akční" honička dodávky s náklaďákem je spíš plížení. Člověk je málem vděčný, když nakonec udělí milému tupci Řád Bílého lva "v nepřítomnosti prezidenta" - alespoň že kuchyňskou hru na Hrad 28. října neriskovali.
Tahle bláznivá legrace vůbec není bláznivá, jen nudná, zbytečná a chudičká. Krade divákův čas a sama se v čase topí: byla stará, už když ji točili. Zvláště v multikině, na obřím plátně, s efektním zvukem a upoutávkami na příští velkofilmy vás vrátí do světa levné, sotva televizní podívané z dob odpoledních promítání pro důchodce za čtyři socialistické koruny. Jenže proč dnes vyhodit třicetkrát tolik za totéž, jen s tou obměnou, že hrdinka se na Šumavě cítí "free" a před hotel, kde agenti pasou po tajném přístroji jménem Dagmar, se hrne štáb televize Nova? Však ona nám to brzy odvysílá celé.
Mirka Spáčilová
Zpět na seznam všech recenzí.
Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:59
A Běžešelemovací řůčovičky znáte?