Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Věry Míškové pro Právo.
Původní text naleznete na: http://www.novinky.cz/clanek/74412-do-kin-prichazi-nova-rodinna-komedie-marie-polednakove.html

Do kin přichází nová rodinná komedie Marie Poledňákové

Nová komedie scenáristky a režisérky Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli neodvratně upomíná názvem i jmény a profesemi hlavních hrdinů - horolezce Luboše, baletky Anny a jejich syna Vaška - na její dodnes úspěšné televizní filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. A to přesto, že autorka od začátku příprav Krokodýlů tvrdí, že jde o docela jiný film.

Budiž proto úvodem zdůrazněno, že Poledňáková nepochybně sama nejlíp ví, co a proč tvrdí. Na rozdíl od někdejších dvou komorních, poetických a vtipných příběhů několika postav (s třígenerační silnou mužskou, respektive věčně klukovskou trojkou v čele) vždy s jednou ústřední zápletkou, tentokrát natočila komedii bláznivou, kde v množství dějově i místně oddělených motivů sledujeme namísto osudů propracovaných postav jen počínání více či méně výrazných figurek.

Ztraceno v zápletkách
Záchranář Luboš (Miroslav Eztler) přijíždí z Alp na dovolenou do Prahy za dětmi a Annou (Ingrid Timková), která právě řeší odchod do baletního důchodu. Jejich osmiletá Amálka (Žofie Tesařová) - aby užila tatínka - odmítne jet na školu v přírodě, ale nakonec odjede do Vysokých Tater i Luboš s celou třídou jako zdravotní bratr.

Anna čeká na chalupě u nestárnoucího dědy Pepíka (Václav Postránecký) a učí místní ženské tančit. Děda zatím s Vaškem hospodaří v jejich pražském bytě. Členové rodiny se sice ve filmu téměř nepotkají, nicméně množství nedorozumění a náhod způsobí bezmála rozvrat. A jak se krotí krokodýli, zůstane už navždy zahaleno tajemstvím.

Střídavě se tedy ocitáme na škole v přírodě, na chalupě a v Praze, kde kromě bytu Luboše a Anny ještě občas zavítáme k podivným sousedům, kteří slouží jednak motivu "kariérismem rodičů citlivá dětská duše strádá" a jednak tomu, aby si mohli na plátně zařádit Dan Nekonečný a Josef Vojtek v půvabném doprovodu Sabiny Laurinová a Terezy Duchkové.

Ve výsledku film tvoří změť jednotlivých situací, které spolu souvisejí jen z vůle a velkého úsilí scenáristky. Vše je podřízeno snaze za každou cenu rozesmát, ale chybí třeba takové podloží, jaké měla v situaci "tátové s dětmi na horách" komedie S tebou mě baví svět.

Přesto s velkou pravděpodobností smích přijde, protože jsou situace, o kterých každý ví, že smích spolehlivě vyvolají: Eskapády zdravotnice Boženky (Naďa Konvalinková), která se svými kilogramy nadváhy pořád někam padá a případně při tom bourá stavení, plynatost dědy Pepíka, jeho "vzdorování námluvám" tří místních nápadnic (Eva Holubová, Bára Štěpánová, Jaroslava Kretschmerová) či pokusy na kolečkových bruslích.

Proti gustu žádný dišputát, smích je zdravý. Nicméně ten, kdo podlehne domnění, že se díky stejnému základu v názvu filmu (a dalším shora zmíněným atributům) vypravil na pokračovnání Velryby a Polepšovny, poetického kouzla ani originality těchto legendárních dílek se v kině nedočká.

Z komedie do dramatu a zpět
Zato ho mohou v rodinném filmu s postavami osmiletých dětí trochu překvapit věty jako "nečum jí na kozy, když s tebou mluvím" a téměř šokovat situace, kdy se komedie náhle na několik dlouhých minut změní v drama, kde jde dětem doslova (!) o život.

Zatímco scenáristicky Krokodýli působí skoro jakoby vzešli z pera jiného autora, režijně Poledňáková svůj naturel ani po šestnáctileté filmařské pauze nezapře. Její schopnost vybrat a zabydlet krásné prostředí krásnými lidmi je obdivuhodná. Všechno od výběru dětí až k horským záběrům je půvabné napohled, jakoby naleštěné, Poledňáková ukazuje svět příjemný, nejsou v něm ani špinavé ulice ani příliš ušpiněné vztahy. Tím se žánru nezávazně zábavné rodinné komedie vlastně zavděčuje nejvíc.

Ze skvostného obsazení většiny postav je pak zřejmé, že herci reputaci režisérky a jejích předchozích filmů hodně věřili. Přesto může být člověku z toho, co na plátně dělají (nikoliv jak to dělají) místy poněkud úzko.

Jak se krotí krokodýli, ČR 2006
Režie a scénář: Marie Poledňáková, Kamera: Martin Duba, Hudba: Petr Malásek a Dan Nekonečný, Hrají: Miroslav Etzler, Ingrid Timková, Václav Postránecký, Eva Holubová, Bára Štěpánová a další.

Věra Míšková

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 29.12.2007, 12:38:51

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace