Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Tomáše Chvály pro FilmWeb.
Původní text naleznete na: http://filmweb.o2active.cz/show.article.aspx?id=85751

Loňský rok byl v případě českých filmů, co se kvality týče, dosti nevyvážený. Jak to dopadne letos ukáže čas, již dnes k nám však dolétá první vlaštovka a sice rodinná komedie pod taktovkou Marie Poledňákové...

Jak se krotí krokodýli
Režie: Marie Poledňáková
Scénář: Marie Poledňáková
Kamera: Martin Duba
Hudba: Petr Malásek
Hrají: Miroslav Etzler, Ingrid Timková, Jiří Mádl, Václav Postránecký, Eva Holubová, Sabina Laurinová, Jitka Schneiderová, Barbora Štěpánová, Naďa Konvalinková, Josef Náhlovský
Délka: 112 minut
Země původu: Česká republika
Česká premiéra: 12. ledna 2006
Český distributor: Falcon

Jak se krotí krokodýli

Luboš (Miroslav Etzler) pracuje v Alpách jako záchranář a se svou ženou a dcerou se vidí jen párkrát za rok. Rozhodne se tedy obě příjemně překvapit a přijede domů o několik týdnů dříve, než slíbil. Jeho dcera Amálka z toho má ohromnou radost, ale vypadá to, že si tatínka neužije, protože má jet na školu v přírodě. Luboš se rozhodne, že dceru z výletu omluví, aby mohli být spolu, ale vše nakonec dopadne tak, že sám vyráží s třídou do Vysokých Tater a sice jako „zdravotní bratr“. Své manželce Anně (Ingrid Timková) slíbí, že se zdrží pouhé tři dny a poté za ní pojede na chalupu, kde spolu stráví příjemný týden. Jenže nic nejde tak lehce, jak by si Luboš přál a tak vinou různých událostí, do kterých zasahuje i energický děda Pepík (Václav Postránecký) a syn Vašek (Jiří Mádl), bude muset Luboš v Alpách zůstat podstatně déle, než si původně plánoval.

Pokud by se hlasovalo a nejhorší propagační kampani českého filmu, měla by nová komedie Marie Poledňákové předem rezervovanou trofej. Trailer na poslední film této známé české režisérky (S tebou mě baví svět, Jak vytrhnout velrybě stoličku), která se vrací na režijní stoličku po šestnácti letech, je tak zoufale nepovedený, že byl hned několika zasvěcenými označen za jednu z nejhorších upoutávek, co u nás kdy vznikly a přebarvený plakát (mírně připomínající grafiku Médi Pusíka) by též jen málokoho na film navnadil. Přesto není nakonec výsledek ani zdaleka tak otřesný, jak materiály straší. Jde o rodinnou komedii a tak je tomu propagace uzpůsobena – dle mého ovšem až příliš moc, protože takhle se na to málokdo bude chtít skutečně vydat, ale to je věc názoru.

Nicméně, důležitý je výsledný produkt. Ten sice není v žádném bodě výjimečný, přesto je jakýmsi osvěžením aktuální české filmové tvorby, protože tak upřímnou (rozuměj ryzí) rodinnou komedii jsme tu už nějaký pátek neměli. Poledňáková zvoleným tempem vyprávění skutečně připomíná své starší úspěšné filmy, leč dějově jsou Jak se krotí krokodýli přece jen příliš mělcí na to, aby vydrželi po celých stodvanáct minut stát se vztyčenou hlavou. Na počátku celého filmu se seznamuje s ohromným počtem postav a nebýt v nich obsazeni známí herci, pak bych pravděpodobně ještě v půlce filmu nechápal, kdo je vlastně s kým příbuzný a čí je které dítě. Charaktery nijak propracované nejsou, většinou čerpají z trefného obsazení, ale na rozdíl od Kameňáku, který využívá podobné schéma v obsazení postav, zde herci ve svých rolích i něco hrají a nejsou jen "vtipně" obsazení (snad až na Naďu Konvalinkovou, jejíž větší rozměr je filmu až zbytečně často využíván).

Na rodinnou komedii však obsahuje Jak se krotí krokodýli poměrně málo humoru. Komických situací si vybavím pouze několik (nejvíce mne zaujaly nezatažená ruční brzda a veselka) a ani těch hlášek není zdaleka tolik, abych film nazval rodinnou komedií. Spíše bych ho viděl jako čistě rodinný film, který chvílemi trefně čerpá ze života, což bude někomu (obzvláště těm, kteří sami něco z toho dobře znají) připadat zábavné. Poledňáková naštěstí onu pohodu rodinných filmů umí navodit a tak fungují i velmi banální nápady, které by mohly pod rukou slabšího režiséra lehce sklouznout do sebeparodického hávu. Též musím ocenit fakt, že snímek (z technického hlediska) rozhodně nepůsobí jako televizní seriál. Kompozice obrazu je velice vytříbená, střih má švih a kamera zkušeného Martina Dubaře rozhodně nepůsobí televizně. Bohužel to vše padá se scénářem, který působí jako zkrácená verze nějakého plánovaného seriálu. Mnoho postav je tak slabě načrtnutých, že kdyby ve filmu nebyly, ani by to jeden nepostřehl, některé naznačené linie vymizí do ztracena a děj nemá výraznější zápletku, natožpak katarzi.

Konec je vůbec takový podivně nijaký. Přijde celkem náhle (myšleno v momentu, který se tak netváří) a člověk má pomalu chuť se zeptat „A to je všechno?“. Žádné závěrečné napětí, žádné uspokojení z uzavřeného příběhu, jenom podivný pocit z toho, že to vlastně celé skutečně bylo o ničem a jen to slušně odsýpalo. Důležitou úlohu hrají ve filmech Poledňákové děti a i tentokrát se povedlo sehnat celkem schopné prcky (leč pravda, občas se usmějí tam, kde by neměly, ale mějte srdce jim to vyčítat). Z dospělých bych vypíchl především roztomile roztěkaného Postráneckého a pohodového Mádla, který po několikáté dokazuje, že je herecky podstatně zajímavější, než jeho protěžovaný „kamarád“ Vojta Kotek. Jediný, s kým jsem měl z dospělých problém, bylo osazenstvo hlučné rodinky, která bydlí nad hlavními hrdiny, jmenovitě Josef Vojtek (který hrát neumí), Tereza Duchková (která přehrává) a především Dan Nekonečný, u něhož však berte mou výtku s rezervou, protože Nekonečného všeobecně moc nemusím (léty pečlivě pěstovaná averze se již těžko překonává).

Jak se krotí krokodýli rozhodně nedělají ostudu českému filmu. Přesto se nedokázali, i přes silnější technickou stránku a velmi dobré obsazení, vinou slabého děje vymanit z mantinelů televizní tvorby. Film mě nijak výrazněji nenudil, přesto bych ho v této podobě viděl raději v nabídce televizního programu, nežli v kinech. Jeden z režisérů na loňském festivalu Finále Plzeň při uvádění svého filmu prohlásil: „...a bude to film, protože já osobně nerad chodím do kina na televizi..."… a to já také.

Tomáš Chvála

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:56

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace