Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Tomáše Baldýnského pro Reflex.
Původní text naleznete na: http://www.reflex.cz/Clanek21198.html

Doblba!

Na filmovém debutu Petra Vachlera nazvaném Doblba! nacházím dva sympatické momenty. Tím prvním je Vachlerova touha atakovat českou komediální laskavost, vydat se do žánru černé grotesky a najít pro ni moderní vypravěčský styl. V Doblba! je středobodem humoru otec náhle zesnulý při štědrovečerní večeři, zápletka se týká pokusu bratří Mukových připravit babičku o zděděnou hrobku a část gagů je založena na digitálních tricích. Je to divočejší a temnější svět, než do jakého nás naši filmaři obvykle zavádějí. Na mnoha místech cítíme, že hledá inspiraci v zahraničí a přejímá postupy amerických městských seriálů - občas připomíná Ally McBealovou nebo Odpočívej v pokoji, ale jindy se hlásí k Homolkovým. Druhou kvalitou filmu je herecký výkon Petra Čtvrtníčka, jenž nejen dokázal ztlumit svou typickou karikaturu do příjemně civilního projevu, ale našel v postavě šíbrovského brášky Roberta netušeně - a to nepřeháním! -tragický rozměr. Tím však výčet sympatií, které můžeme k Doblba! chovat, bohužel končí. Jeho autoři prohrávají už tam, kde vítězství považujeme za samozřejmé: nedaří se jim vyprávět příběh srozumitelně, nedokážou postavy představit a ani nám nedávají možnost pochopit jejich motivace. Většinu času v kině nestrávíte v salvách smíchu, ale s čelem svraštělým úsilím porozumět tomu, co se před vámi odehrává, proč se hrdinové zničehonic zuřivě pohádají a nepochopitelně uklidňují, proč si kladou nesmyslná ultimáta (životní partnerky položí bratrům Mukovým nůž na krk: pokud s vámi pojedeme k rodičům na vánoce nebo pokud se nás matka pokusí kontaktovat, prozradíme jí, že chcete babičku připravit o hrobku), chovají se iracionálně (Tereza nejdříve Karlovi zuřivě vyčte, že dcerce ani nepořídí králíka, a už v následujícím záběru ji shánění králíka nebetyčně otravuje). Režisér si často z nouze vypomůže komentářem (když se bratři dohodnou, že mrtvého otce odnesou do garáže, ale dorazí do obýváku, ozve se "nakonec jsme ho do garáže neodnesli"), jindy odloží vysvětlení napotom (v první části filmu dcerka mrtvého králíka opláče, ve druhé ho má živého na klíně a na konci nám Karel sdělí, že jí mezitím sehnal náhradního), jindy zcela mlčí. Jako když rozehraje scénu, v níž nechá policisty obvinit Pavla z Karlovy smrti, pak na to zapomene a nechá Pavla dál procházet filmem.

To vše je vyšperkováno neobratnými dialogy stylu: "Vy jste se s otcem domluvili jinak, než jsme se dohodli!", žerty na dvojí význam slova "karma", spory mezi vegetariány a masožrouty, neústrojnými fantazijními záběry a několika autonehodami, z nichž jedna je natočená skutečně skvostně. Bohužel všeobjímající nejistota ovlivnila i celkový dojem z práce kameramana Petra Hojdy, jenž občas přichází s nádherně filmovými záběry, jindy se nechá uvěznit téměř do sitcomu, hudbu Romana Holého, která zůstala prakticky nevyužita, a přirozeně všechny herce. V závěru už vytekly nervy i režisérovi a film ukončil střihovým ekvivalentem hysterického záchvatu, když po vzoru televizních detektivek zrekapituluje děj znovupoužitými záběry. Je to finále tak bizarní, až v člověku zanechá podivné podezření, že byl svědkem šprýmu vesmírného kalibru, že si Doblba! nakonec přece jen najde houfy oddaných obdivovatelů. Možná v jiném čase. Nebo na jiné planetě.

Tomáš Baldýnský

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:53

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace