Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Tomáše Trantiny pro FilmWeb.
Původní text naleznete na: http://filmweb.o2active.cz/show.article.aspx?id=78913

Doblba voláme, doblba poučujeme, doblba se snažíme, doblba točíme filmy bez hlavy a paty a doblba doufáme, že se na to tentokrát nepřijde. Do kin přichází první celovečerní film režírovaný šedou eminencí českého kinematografického podsvětí, Petrem Vachlerem.

DOBLBA!
Režie: Petr Vachler
Scénář: Jan Stehlík, Petr Vachler
Kamera: Petr Hojda
Hudba: Roman Holý
Hrají: Jaroslav Dušek ml., Petr Čtvrtníček, Marek Daniel, Lenka Krobotová, Jaroslav Dušek st., Tomáš Matonoha, Nella Boudová
Délka: 112 minut
Země původu: Česká republika
Česká premiéra: 29. září 2005
Český distributor: Bontonfilm

Doblba!

Devět a třičtvrtě dotazovaných pravidelných návštěvníků kina vám řekne, že trailer na film Doblba! je až doblba často vysílaný. Stejně tak sedm z deseti čtenářů denního tisku vám potvrdí, že reklamu na Doblba! už někde viděli a zaregistrovali. Dokonce každý třetí cestující v metru tvrdí, že Jaroslav Dušek vypadá na plakátech s dlouhými vlasy ještě hůře, než se skinheadskou bleskovkou z Horem Pádem. No a co si o jeho emigraci z řad sparťanských Ultras na stranu konzervativního hrobnictva myslí samotní sparťanští vlajkonoši se mi nepodařilo zjistit, protože se jich bojím. Každopádně, po neutuchající několikaměsíční reklamní kanonádě přichází s velkou pompou do kin první režijní počin producenta Petra Vachlera, jehož Kinobox byl v prvních letech své existence (s moderátory Kohoutem a Holým), nebojím se říci, kultovním pořadem. Samozřejmě je tu ještě Vachlerův Lev, jehož krycí název Český už dnes těžko někoho zmate. Konečně tedy nastal čas vzít otěže do vlastních rukou a zkusit své štěstí, které mu přálo v roli producenta, také mezi režisérskou ekipou. A protože je jeden z nejvlivnějších lidí v českém filmařském byznysu znám svým postojem k pojídání masa (jistě si pamatujete na ony černobílé billboardy s Českým lvem rozpřahujícím se sekerou nad hlavou dojné krávy české kinematografie) a také svým nezvyklým smyslem pro humor (stačí vzpomenout na vskutku neortodoxní poslední předávání cen akademie a Martina Zbrožka) je jasné, čeho se můžete nadít v jeho režijní prvotině.

Takže světlu vstříc! Alespoň tímhle pozdravem by vás jistě počastoval zasloužilý hřbitovní správce pan Karel Muk (Jaroslav Dušek). Nedá se říct, že by šlo přímo o ztroskotance, ale daleko k němu nemá. Žije s Terezou (Lenka Krobotová), která byla před smrtí Mukovy manželky její nejlepší přítelkyní. Ne snad že by se potom do Karla zamilovala, nebo něco podobně hloupého, Tereza měla zkrátka strach, co by vyrostlo z Karlovy dcery Valinky, kdyby zůstala jen se svým otcem. V rodině Mukových figurují ještě dva Karlovi bratři, starší Robert (Petr Čtvrtníček) úspěšný podnikatel a bezradný Pavel (Marek Daniel), který zatím neobjevil nic, co by mu ukázalo směr jeho budoucího života a plácá se od jednoho jointa k druhému. A protože většina rodin má nějaké zvyklosti, i bratři Mukovi jednu mají. Každý rok na Štědrý den se sejdou ve vesnické chalupě a povečeří se svými rodiči a stařičkou nedoslýchavou babičkou, která zamlada bezmezně milovala Pepiho Bicana. I tentokrát se všichni s prvním sněhem chystali už už vyrazit, jenže to by je nesměl zabrzdit podivný dopis, adresovaný právě nejstaršímu členu rodiny – babičce. Stálo v něm, že zdědila rodinnou hrobku o velmi zajímavé tržní hodnotě. A jelikož bratři Robert s Karlem nemají ke všivárnám daleko, rozhodnou se celou věc před babičkou zatajit a za jejími zády hrobku s velkým ziskem prodat. K tomu jim dopomáhej příroda, jejich vypečený otec (Jaroslav Dušek senior) a hlavně ať se nic nedozví ani jejich nejmladší bratr, útlocitný hinduista Pavel.

Petr Vachler není žádný holobrádek, jenže i přes svá léta a nabyté producentské zkušenosti, se ve své režijní prvotině nedokázal vyvarovat několika chyb. První a asi nejvíce okatou chybou je citelné kolísání tempa. První půlhodinka je opravdovým komediálním sprintem, kdy se vrší vtip na vtip, jedna řízná replika střídá druhou, dokonce se objeví i pár povedených a velmi dobře usazených digitálních triků, které příjemně překvapí, jenže jaksi se v ní zapomíná na to, aby byly divákům představeny hlavní persony a jen nesměle se črtne něco, co má posléze znamenat hlavní nosné téma příběhu. Zatímco se tedy zpočátku řehtáte Duškově exhibici (aniž byste vlastně věděli co to je za člověka, kde pracuje a proč pořád recituje úryvky veršů, za nimiž vždy dodá letopočet a jméno), netušíte co pro vás Vachler chystá v následujících minutách. Jakmile se totiž vyprávění přehoupne přes úvodní show, nastoupí zhruba hodinová nuda, která se točí neustále kolem vesnické chalupy rodičů Mukových a více než cokoliv jiného připomíná křeč dramaturgickou, scenáristickou, i hereckou. Najednou přestává fungovat symbióza mezi herci, každý jakoby si jel na své triko a příběh, který se sotva stačil vynořit, smutně klopí hlavu, odchází do kouta a po očku sleduje neživotné a toporné snahy o vtipné situace, které jsou buď špatně vypointované, nebo v horším případě pointu nemají vůbec. Až s přehoupnutím času do poslední třetiny se začínáme vracet na začátek, zpátky k absurdním situacím a nastíněnému příběhu, živelným hláškám a pointám, jenže lehkost startovacího ohňostroje nápadů je ta tam. Najednou se celý film musí pekelně nadřít na jakýkoliv divákův úsměv, digitální triky jsou už okoukané a ne tak dobře zasazené a Vachler najednou tvoří něco, co se žene ke skryté moralitě, což je cíl, který se sem nikterak nehodí.

Druhým citelným šlápnutím vedle (tedy alespoň pro mě) byl příběh jako takový. Zatajit před babičkou zdědění hrobky, chtít ji prodat a rozdělit si peníze, to je sám o sobě příběh vhodný tak na estrádní půlhodinku. Natažený do téměř dvou hodin si nutně říká o nějakou vycpávku, která je ale v případě filmu Doblba! řešená tím, že se obsadí komediální stálice Jaroslav Dušek jr., Petr Čtvrtníček, Marek Daniel a k nim se ještě přihodí Jaroslav Dušek senior v roli starého despotického Muka, s mírně pokročilým stádiem alkoholismu. To by zatím bylo v pořádku, ale až do té chvíle, kdy dojdou scenáristické nápady a začne se vařit z vody, což je zvlášť patrné u vesnické štědrovečerní tabule. Poté už se prakticky celý příběh odklání od tématu hrobky a míří úplně jiným směrem, který působí jako malé Vachlerovo společenské obvinění. Záchranu pak můžou přinést jen herci, kterým ale jakoby chybělo pevnější vedení. Dušek předvádí svůj velmi dobrý standard, stejně jako Marek Daniel, jenže trochu jim to kazí Petr Čtvrtníček, který jakoby ani nehrál, ale spíš se jen pitvořil a vzpomínal na své kreace z České sody. Mé smíšené pocity pronásledují i postavu Jaroslava Duška seniora, který je v některých chvílích zbytečně přepjatý a svým neortodoxně expresivním projevem trochu tahá za uši.

Co Vachlerově prvotině nelze ale v žádném případě upřít, je ambicióznost projektu. Každé filmové políčko je po technické stránce ukázkově zvládnuté, ať už co do barevnosti, nebo kompozice (studené barvy v bytech „nezdárných synů“, zlatavé a vytažené teplé odstíny barev v chalupě Mukových atd.), časté jsou i průlety, nadhledy a už zmiňované celkově vydařené digitální triky. Jenže samotná dotažená „technická“ rovina snímku nestačí. Škoda tedy, že Vachler neudržel nasazené počáteční tempo a nedokázal v některých situacích odhadnout únosnou délku scény (opět nejcitelnější ve štědrovečerních sekvencích) a její načasování, stejně jako nedokázal vymáčknout ze svých herců maximum pro týmovou hru. Nápady a cit pro vtipné momenty mu rozhodně nejsou cizí, jenže stačí maličkost: znát míru. Díky výše vyjmenovaným neduhům tak k velké škodě zanikají ve výsledném dojmu scény, při kterých jsem se opravdu smál na celé kolo a ne sám. Nezbývá tedy než doufat, že s příštím projektem Vachler-režisér trochu vyrovná své slabší stránky s těmi silnějšími a natočí opravdu černou komedii tak říkajíc „z gruntu“. Doblba! je komedie spíše načernalá, místy velmi vtipná, ale pohříchu o dost více rozpačitá.

Tomáš Trantina

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:52

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace