Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Václava Rybáře pro FilmPub.
Původní text naleznete na: http://filmpub.atlas.cz/kino/42442-doblba.aspx

Doblba!

Rodina Mukových zdědila mimořádně cennou hrobku a teď stojí před závažným rozhodnutím. Prodat či neprodat, toť otázka. Vánoční svátky se blíží a tak bude brzy velmi veselo. Nebo snad udělali soudruzi někde chybu?

Režijní debut Petra Vachlera byl propagován s urputností Marka Dobeše (jenže na rozdíl od něj měl Vachler na marketing peníze), takže vás dnes v kině vítají zaměstnanci v tričkách Doblba, metro je bombardované plakáty, v televizi uvidíte upoutávku a ve velkých papírových časopisech jste si mohli přečíst reportáže z natáčení dlouhé měsíce před premiérou. Na podobné vnucování je leckdo háklivý, já osobně jsme ukázkám pravidelně zasílaným do mého mailu úspěšně odolával a nechal jsem si koňskou dávku trpělivosti až do kina. Říkal jsem si, že ten svůj roční příděl alespoň jednoho českého filmu bych si měl zase jednou vybrat (Kameňák 3 jsem viděl na novinářské projekci ještě loni). Žel bohu moje trpělivost byla u konce po dvaceti minutách. Ale hezky popořadě.

Příběh Doblba je docela prostinký a snaží se stavět spíš na zajímavých postavách a ještě zajímavějších vazbách mezi nimi. Pokud je první element sporný, ten druhý podle mě vůbec neexistuje (leda že byste za zajímavé vazby považovali ty v Rodinných poutech ;). Hlavním hrdinou je Karel Muk (Jaroslav Dušek), který pracoval jako správce hřbitova (ve filmu nepracuje vůbec, jen rádoby stylově cituje hlášky z náhrobků, aby tak umocnil situaci... většinou to nevyjde), jeho žena měla tragickou nehodu, takže zůstal sám s malou dcerou Valinkou, ještě menším psem Albertem a nevlastní ženou Terezou, která ho víceméně nesnáší, Lenka Krobotová je bohužel v obsazení tím nejslabším článkem, takže si budete cenit každé scény, ve které neúčinkuje. Všem ostatním se totiž případné nedostatky dají prominout. I když... Petr Čtvrtníček a Marek Daniel v rolích Karlových bratrů to mají skoro na podmínku, především Čtvrtníček, který je ve filmu dokonale uklizen do pozadí (především v prostředku nějakou půlhodinu děje prožije za volantem auta a je mu věnováno dohromady snad deset vteřin).

A co vlastně spustí "tobogán tragikomických situací", kterým se tak rády ohánějí české filmy? Tentokrát jde o nečekané dědictví. Stará babička, tajemná jak hrad v Karpatech, pokud jde o otce jejích dětí, zdědí hrobku Waldsteinů. Když se jí to neřekne (ona by totiž moc moc chtěla nějakou hrobku 7+1, aby po smrti měla kam složit hlavu a porcelánový servis), mohla by se hrobka prodat za slušné peníze. Karel a Robert (Čtvrtníček) tak vymyslí geniální plán a těší se na letošní vypráskané Vánoce.

Všechno bude samozřejmě trochu složitější, ale Vachler si na nás připravil geniální překvapení... po dlouhé a trochu únavné expozici totiž konečně nastanou svátky vánoční a začne se lámat chleba. Nejmladší z bratrů (který o hrobce nemá ani ponětí) koupí babičce náhrobní kámen (který si vždycky tak přála), což naštve otce rodiny (Vlasta Dušek, skutečný otec Jardy, přehrává ostošest, přesto mi utkvěl v paměti snad nejvíc), který vyrazí na půlnoční o něco dřív a... pak se rychle za sebou stanou dvě osudové události (nebudu spoilerovat, i když tady už je všechno jedno) a z filmu se stane úplně jiný brouk.

Zatímco první hodinu to vypadalo na tradiční českou uondanou komedii, která žóngluje s tradičními proprietami (sem tam nepovedený gag, mizerná kamera (chudák Petr Hojda), ještě mizernější hudba (no comment, to se musí slyšet) a úplně nejmizernější triky (kdo nezažil katapultovaného králíka, jako by nebyl), jenže to byl jenom jakýsi úvod ke smrtícímu experimentu, který si Vachler na svoje diváky připravil. Zhruba v polovině filmu zařadíme rychlost směrem k psychologickému dramatu, což je ale půda, na které se snadno proboří i zkušenější tvůrci.

Vachler velmi brzy zadře svůj motor na všech frontách, protože mu ho už nepromazávají berličkové gagy (jestli měla být ta telenovela promítaná mimochodem v televizi jako gag, tak sorry, možná by se mělo na plakáty napsat "jen pro příznivce každoročního vyhlášení Českého lva") a herci bohužel nesmyslné repliky ze scénáře nijak neimprovizují, takže lidé před plátnem rychle ztrácí niť. A tak se Vachlerův debut dostane do tvaru, který nelze jen tak tolerovat (a já snesu hodně, třeba i tu úvodní titulkovou sekvenci, jejíž trikové možnosti pamatují fronty na banány) a nebezpečně se blíží úrovni Kameňáku... v dramatické poloze je to však mnohem bolestnější, protože skleslí diváci nejsou "dopováni" smíchem té hrstky nejvděčnějších, která se zasměje i tomu, že někdo na plátně zařve "Chleba máslem mazanej!". I takoví jsou mezi námi, nicméně posledních pár minut už se nesmáli ani oni.

Doblba má totiž onen vzácný syndrom "teď už to přece musí skončit". Film si minimálně pětkrát najde nějakou výmluvu pro to, aby ukradl z vašeho času dalších pět minut a zhruba od Duškovy jízdy škodovkou jsme se musel už jenom smát, jinak by mi tenhle film ukradnul kus duše a to je trochu moc velká cena, my recenzenti jsme stateční, ale nejsme blbí. A taky se nenecháme doblba urážet. Všechno má svoje meze a Péťa Vachler z jejich dosahu vyskočil jako... no jako s gustem nakopnutý králík. Jeho plyšová maketa (opravdu nenápadné) dává vzpomenout na trochu jiného plyšáka. Letos by se o něj Doblba mohlo s gustem poprat se třetím Kameňákem, jenže přece Vachler neudělí plyšového lva sám sobě. To by nedělalo dobrotu... radši natočí dvojku, aby měli ti zlí, nenávistní kritikové zase na co nadávat. Že by zrod dalšího komposťáka české filmové scény? Upřímně doufám, že Vachler nezatrpkne a pokusí se na druhý pokus natočit něco vyspělejšího. Ať tak, či onak... budeme připravení, Petře.

Černá vůbec, barevná příliš, komedie ani omylem.

Václav Rybář

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:52

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace