Na obsah stránky Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Hlavní stránka ceskefilmy.juk.cz Mapa stránek na tomto webu

Následující text je recenze Vojtěcha Ryndy pro Reflex.
Původní text naleznete na: www.reflex.cz/Clanek15704.html

Bolero

Bolero jako by na člověka, který o něm chce něco říct, přenášelo svou bezradnost. Není dobré z důvodů tak evidentních, až snadnost jejich výčtu jednoho přivádí do rozpaků. Kritizovat Bolero je jako hrát fotbal s vozíčkářem. Předně je Bolero toporné, a to scenáristicky, režijně i herecky (s výjimkou skvělého Martina Stropnického). Co si myslet o scénách, jako je ta, v níž jakási dobrá křesťanka na kameru pronese: "Tak nevím, co je horší: být mat kou oběti - nebo vraha?" Nebo o závěru, při němž má mechanické střídání zpomalených záběrů tance a topení oběti vyvolávat katarzi?

V takových momentech přesně víte, jaké máte mít emoce, ale ty se ne dostaví. A když film, který tematizuje bezcitnost, není schopen vyvolat pocity, je to přinejmenším ironické. Před osmadvaceti lety na Slovensku parta zlaté mládeže znásilnila a utopila studentku medicíny. Vleklé vyšetřování dospělo k vysokým trestům, ale po převratu se proces znovu otevřel a obžalovaní se teď ohánějí i Štrasburkem. Podnikli právní kroky také vůči Boleru, které je zřejmě i proto jejich případem pouze "inspirováno". O statně scénář Markéty Zinnerové příběh beztak přenáší do současnosti. Přesto jako by to byla současnost alternativní: pro děti Zinnerová psát určitě umí, ale když má zachytit mentalitu zbohatlických grázlů nebo atmosféru uměleckého prostředí, sklouzne jen ke karikatuře. A s žánrem kriminálky, jímž se Bolero maskuje, si neví rady o nic líp. Bolero taky žádná kriminálka není. Sledujeme v něm sice vyšetřování vraždy, ale přitom od začátku tušíme, kdo jsou pachatelé, neboť nám je tvůrci s významným pomrkáváním pořád strkají pod nos. Film pak nabízí pouze podívanou na to, jak dostrká bezradné vyšetřovatele až k velkému finále, v němž na promoční večírek vtrhne URNa jen pro to, že to dobře vypadá. Což je vlastně takové zaklínadlo Bolera. F. A. Brabec (Krysař, Kytice) se ani tentokrát režisérem nestal, ale s kamerou toho umí pořád dost - i když pro všechny ty barevné orgie a efektní švenky v Boleru není důvod.

A výtvarně zajímavý, ale úplně samoúčelný je i celý ten taneční rámec, protože s dějem nemá co dělat. Zdá se tedy, že Brabec za pomoci hvězdného obsazení (Bartoška, Polívka, Potměšil, Kačer) prostě jen splnil zakázku a my ostatní můžeme Bolero pustit z hlavy. Avizovaný návrat české kriminálky se odkládá.

Vojtěch Rynda

Zpět na seznam všech recenzí.


Poslední modifikace 20.05.2007, 18:42:50

Zásady ochrany osobních údajů

A Běžešelemovací řůčovičky znáte?

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace